Rusko dokončilo nasazení víceúčelových stíhaček Su-35S do Běloruska v rámci nadcházejících společných cvičení mezi oběma bývalými sovětskými zeměmi.
Posádka 12 bitevních letounů Su-35S byla vyslána do Běloruska k účasti na společném cvičení Union Resolve 2022 Rusko-Bělorusko plánované na příští měsíc. Víceúčelové stíhačky přistály na letišti Baranovichi v oblasti Brest.
Nadcházející vojenská cvičení poběží od 10. do 20. února 2022. Podle tamního ministerstva obrany mají společná cvičení zhodnotit schopnost vojenských velitelských center a jednotek státu Unie potlačit a odrazit vnější agresi a bojovat terorismus.
Vojáci z Ruska a Běloruska procvičí své společné operace na cvičištích Obuz-Lesnovskij, Osipovičskij, Brestskij, Gožskij a Domanovský. Cvičení se zapojí také letiště v Baranovichi, Luninets, Lida a Machulishchi.
Su-35 je multifunkční a vysoce obratný bojový letoun generace 4++ s letovým dosahem až 4 500 kilometrů. Stíhačka je vybavena novou radarovou technologií využívající detekci cílů a digitálními obrannými systémy elektronických zařízení, kompatibilní se všemi moderními typy leteckých zbraní. Su-35 přitom využívá nejmodernější technologie a nadzvukové střely vzduch-vzduch R-37M schopné ničit cíle na vzdálenost až 300 kilometrů.
Rusko také vyslalo své balistické rakety krátkého doletu Iskander, jednotky zvláštního určení a dvě divize raketového systému protivzdušné obrany S-400 Triumf z Východního vojenského okruhu, aby se zapojily do nadcházejících cvičení v Bělorusku.
Bělorusko – bývalá sovětská republika – je pro Rusko ekonomicky i strategicky životně důležité. Bělorusko, které se nachází mezi Ruskem a americkými spojenci NATO v severovýchodní Evropě, slouží jako nárazník proti západnímu vojenskému bloku. Rusko i Bělorusko jsou spoluzakládajícími členy nadnárodního Svazového státu, který předpokládá postupné vytvoření jednotného politického, ekonomického, vojenského, celního, měnového, právního, humanitárního a kulturního prostoru.
V loňském roce obě země podepsaly dohodu, která stanoví celkem 28 integračních „programů“, včetně společné vojenské doktríny.
Příchod ruských letadel do Běloruska, které se nachází severně od Ukrajiny, mezitím jen podpořil obavy Západu, že Rusko chystá invazi na Ukrajinu. Moskva však takový záměr popírá.
Někteří analytici se domnívají, že vojenská cvičení v Bělorusku jsou krokem k umístění více ruských vojáků poblíž ukrajinských hranic. Podle odhadů je v blízkosti Ukrajiny již nashromážděno asi 100 000 ruských vojáků. Moskva však opakovaně tvrdila, že může volně pohybovat svými silami v rámci svých hranic a neplánuje zaútočit na Ukrajinu. Západní vojenská aliance NATO však buduje svou vojenskou přítomnost blíže k ruským hranicím.
Napětí mezi Ruskem a Západem se v posledních letech vyostřilo, hlavně kvůli ukrajinské krizi v roce 2014, po které následovalo ruské převzetí Krymu – ukrajinského území, které zasahuje do Černého moře. Západ dlouhodobě obviňuje Kreml z podpory protivládních separatistických režimů ve východních ukrajinských regionech Doněck a Lugansk – tato tvrzení Rusko popírá.
Západní experti se domnívají, že vojenské aktivity Ruska na hranicích pobaltských států a Ukrajiny, stejně jako jeho rostoucí vojenský vliv v Bělorusku, představují bezpečnostní problémy ovlivňující region.
Rusko zase kritizuje rozmístění jednotek NATO ve východní Evropě až k ruským hranicím, což ohrožuje jeho stabilitu a může donutit Moskvu k přijetí dalších opatření k zajištění své bezpečnosti.